25. Díl - UMÍTE SPRÁVNĚ ČÍST ÚDAJE V TECHNICKÉM LISTU?

LUBSTAR ACADEMY

25. Díl - UMÍTE SPRÁVNĚ ČÍST ÚDAJE V TECHNICKÉM LISTU?

Toto vydání LUBSTAR ACADEMY můžete použít jako stručný manuál ke čtení dat z technického listu. Co je to kinematická viskozita, viskozitní index nebo sulfátový popel? To a mnoho více se dozvíte níže.

KLASIFIKACE OLEJŮ PODLE VISKOZIT

ISO klasifikace průmyslových a motorových olejů:

KINEMATICKÁ VISKOZITA

Je dána poměrem mezi dynamickou viskozitou a hustotou. Udává se v jednotkách m2.s-1 a značí se symbolem v. Viskozita klesá s rostoucí teplotou a roste s rostoucím tlakem. Vliv tlaku je však obvykle zanedbatelný.

Měří se Ubbelohdeho viskozimetrem.

Jednotka: mm2/s, Centistoke(cSt).

Stanovení kinematické viskozity kapilárním viskozimetrem spočívá ve změření času nutného k protečení daného oleje za konstantní teploty mezi ryskami kapiláry.

DYNAMICKÁ VISKOZITA

Měří odpor kapaliny vůči průtoku a smyku pod aplikovanou silou. Je to klíčová vlastnost v dynamice tekutin, která ovlivňuje, jak se kapaliny chovají za různých fyzikálních podmínek. Odpovídá síle potřebné v určitém médiu k posunu 1 kg za 1 s o 1 m. Jednotkou je 1 Pa.s (pascalsekunda, 1 kg.m-1.s-1). Symbol pro dynamickou viskozitu je η.

Jednotka mili-Pascalsekunda (mPa.s) se užívá pro měření různých veličin:

- Střihová pevnost za vysokých teplot a tlaků (HTHS)

- Cold-Cranking-Simulator (CCS)

- Brookfieldův viskozimetr

- Minirotační viskozimetry

HTHS

Jedná se o dynamickou viskozitu měřenou při vysoké teplotě (150 °C) a velkém smykovém spádu (106 s-1).

Čím je HTHS viskozita vyšší, tím olej tvoří silnější vrstvu mazacího filmu.

VISKOZITNÍ INDEX

Udává změnu kinematické viskozity olejů s teplotou.

Vyšší viskozitní index (VI) znamená menší změnu viskozity s teplotou.

VI se zvyšuje použitím aditiv.

DIAGRAM ZÁVISLOSTI VISKOZITY NA TEPLOTĚ

BOD VZPLANUTÍ

Bod vzplanutí je nejnižší teplota, při které unikne ze zahřívaného vzorku nad jeho hladinu do vzduchu tolik par, že vzniklá směs par a vzduchu po přiblížení pomocného plamene vzplane a opět zhasne. Bod vzplanutí se stanovuje v normovaném otevřeném nebo zavřeném kelímku (DIN ISO 2592).

Je to indikátor nebezpečí požáru.

Stanovuje se např. následujícími testy: 

1) Test v otevřeném Clevelandském kelímku

2) Test v uzavřeném kelímku dle Penskyhoa Martense

BOD TUHNUTÍ

Tato hodnota se měří v laboratoři, kde jsou stanoveny přesné podmínky po správné vyhodnocení.

Jedná se o teplotu, při které se olej ve zkumavce po naklonění do vodorovné polohy nepohne po dobu 5 vteřin. Olej se postupně ochlazuje na nízkou teplotu. Před očekávaným bodem tuhnutí se vždy po poklesu teploty o 2°C zkumavka vyjme z chladící lázně a nakloní. 

Nejnižší teplota použitelnosti oleje je odlišná od jeho bodu tuhnutí.  

V praxi může být o 10 až 15 °C vyšší.

BARVA

Stanovení barvy (ISO 2949).

Barva použitého oleje se srovnává s barvou čerstvého produktu.

Rozdíl v barvě čerstvého a použitého oleje umožňuje určit dobu, kdy je třeba olej vyměnit.

ČÍSLO KYSELOSTI (ASTM D 664) A i-PH 

Číslo kyselosti slouží ke zjištění obsahu kyselých podílů v oleji.

Číslo kyselosti se udává v mg KOH/g a může se lišit od neutralizačního čísla.

i-pH je hodnota pH oleje na počátku měření čísla kyselosti.

CELKOVÁ ALKALITA  (ISO 3771)

TBN - udává obsah bazicky reagujících podílů v oleji.

Číslo TBN je definováno jako množství kyseliny, udáno v ekvivalentním množství hydroxidu draselného (mg), které je třeba k neutralizaci všech bazických podílů v 1 gramu olejového vzorku.

Jednotka TBN je mg KOH/g.

SULFÁTOVÝ POPEL 

Sulfátový popel je velmi důležité aditivum motorových ale i průmyslových olejů. Plní funkci tzv. proti- oděrové přísady v místech vzájemného tření kluzných dvojic. Funguje také jako účinný antioxidant a inhibitor koroze. Vyjadřuje se v hmotnostních procentech.

HUSTOTA

Jedná se o fyzikální veličinu, která vyjadřuje hmotnost objemové jednotky látky, tj. vztah mezi hmotností a objemem dané látky.

Objemy různých látek se při stejné hmotnosti liší. Také hustota v jednotlivých částech tělesa nemusí být stejná a může se měnit vlivem dalších veličin (čas, teplota apod.).

To lze dokonale ilustrovat srovnáním vlastností oleje a vody. Voda má vyšší hustotu než olej (“při smíchání olej plave nahoře”), ale olej má mnohem vyšší viskozitu (např. při pokojové teplotě). Z tohoto důvodu klesá předmět vhozený do sklenice s vodou ke dnu rychleji než ve sklenici s olejem.

V mezinárodní soustavě jednotek se vyjadřuje jednotkou kg/m3, mezi dílčí jednotky hustoty patří i g/cm3 nebo kg/l a g/ml. Přitom platí, že 1 g/cm3 = 1 g/ml.

Např. hustota hydraulického oleje při 15°C se standardně pohybuje od 870 kg/m³ do 880 kg/m³.